Po přibližně třech letech se Komora auditorů ČR rozhodla provést aktualizaci Příručky k ověřování dotací (dále jen "Příručka"). Důvodů pro tento krok je hned několik. V první řadě došlo k revizi jednoho ze dvou mezinárodních standardů, které se při ověřování dotací využívají (ISAE 3000). Druhým důvodem jsou novelizace či přijetí nových zákonů souvisejících s ověřováním dotací (především zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Třetím důvodem je pak nové programovací období, a to jak v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, které jsou rozdělovány na úrovni ČR, tak programů EU, které jsou rozdělovány na úrovni Evropské komise. Pojďme si teď blíže představit několik hlavních změn.
Revize ISAE 3000
Aktuální verze tohoto standardu je uveřejněna na webových stránkách Komory. Z pohledu naší Příručky jsou důležité především úpravy v minimálních náležitostech zprávy o ověření a také v závěru odborníka /částí týkajících se minimálních náležitostí zprávy o ověření a závěru odborníka:
- nutnost jednoznačného uvedení míry jistoty, kterou odborník získal;
- nutnost uvést prohlášení týkající se kvality (ISQC 1) a požadavků na nezávislost dle kodexu IESBA;
- v případě zakázky poskytující omezenou jistotu musí být jednoznačně uvedeno, že postupy prováděné u zakázky s omezenou jistotou se liší od postupů prováděných při přiměřené jistotě, mají menší rozsah a poskytují tak významně nižší jistotu;
- v případě omezené jistoty musí závěr odborníka obsahovat sdělení, zda odborník na základ provedených postupů zjistil skutečnosti vedoucí k domněnce, že informace o ověřované skutečnosti byly významně (materiálně) nesprávné.
Novelizace relevantní legislativy
V průběhu minulých tří let se podstatným způsobem změnila některá relevantní legislativa.
Především se jedná o zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který byl zpracován zcela nově a jehož účinnost je od 1. října 2016. Došlo tak k přepracování kapitoly 6.1 Příručky, která na celkem čtyřech stranách poskytne auditorovi úvodní seznámení se zakázkami a jejich ověřováním, a to včetně souvisejících příkladů identifikovaných pochybení. Tento zákon mění jak některé zažité termíny (např. zavádí termín poddodavatel místo subdodavatele nebo rámcová dohoda místo rámcové smlouvy), tak i věcně rozšiřuje možnosti zadavatele (např. může dojít k hodnocení před posouzením kvalifikace dodavatele a dalších podmínek účasti a toto posouzení se pak provede pouze u nabídky nejlépe hodnocené). V této souvislosti nesmíme opomenout aktivitu ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj, která v koordinaci vyhotovila vzorové kontrolní listy pro ověření zakázek dle nového zákona (příloha Metodického pokynu pro výkon kontrol). Komora na změnu tohoto zákona také reaguje nabídkou příslušných školení.
Dále došlo ke změnám nařízení Evropské komise pro oblast veřejné podpory.
Nové programovací období EU
Příručka se ve své první verzi odkazovala především do období 2007–2013, na jehož sklonku byla vytvořena. Období 2014–2020 však přineslo řadu změn, které bylo nutné v aktualizaci promítnout.
V případě dotačních programů přímo řízených Evropskou komisí či jejími agenturami byly spuštěny nové programy (hlavně Horizont 2020, který nahradil předcházející 7. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj, nebo program LIFE 2014-2020). Tyto programy také upravily svoje pravidla dle zkušeností s minulým obdobím, takže došlo mimo jiné ke změně vzoru zprávy auditora pro tyto programy.
Pokud jde o dotační programy, které jsme v Příručce zahrnuli pod tzv. kombinované (prostředky jsou poskytovány ze zahraničního rozpočtu, nicméně poskytovatelem dotace je instituce v ČR), i tam proběhla řada změn souvisejících s novým obdobím, například:
- došlo k přijetí nových nařízení Evropského parlamentu a Rady, která stanovují pravidla pro fondy spolufinancující operační programy v ČR,
- byly představeny nové operační programy v ČR, které s sebou přinášejí i nová pravidla pro příjemce, vč. způsobilosti výdajů a požadavků na jejich ověřování,
- celá oblast evropských sociálních a investičních fondů v ČR je v novém období významně více metodicky řízena Ministerstvem pro místní rozvoj, které přijalo koncepci tzv. Jednotného metodického prostředí a řídící orgány všech operačních programů musí nastavit svá pravidla dle těchto metodik. Mimo jiné tyto metodické pokyny upravují i způsobilost výdajů nebo zadávání zakázek.
Aktualizovanou Příručku naleznete v sekci Metodická podpora.